Zpráva o činnosti Notosekce za období od 13. 9. 2014 do 27. 8. 2015
Zprávu přednesl předseda – Ing. Stanislav Stuchlík.

Pokladní zpráva Notosekce za rok 2014
Tu přednesl hospodář Notosekce Ing. Jaromír Dohnalík:

Zprávu revizní přednesl Ing. Petr Kaloč. Konstatoval správnost vedení peněžních toků, jakož i úspěšné
plnění závěrů předchozích výročních členských schůzí. Vyslovil požadavek, aby pokladní zprávy byly
vypracovávány nikoliv ke konci minulého kalendářního roku, ale k datu konání výroční členské schůze.
Důvodem je snaha, aby se účastníci dozvěděli aktuální stav financí a případný výhled pro budoucí činnost.

Revizní zpráva o činnosti a hospodaření Notosekce za období od 12. 9. 2014 do 28. srpna. 2015
Dovolte mi, abych Vás krátce seznámil s revizní zprávou o činnosti a hospodaření Notosekce za uplynulé
období. Mohu sdělit následující:

Frenštát p. R., 28. 8. 2015, Petr Kaloč

Reportáž z průběhu výroční členské schůze

Jak už bylo výše sděleno, letošní schůze se uskutečnila ve dnech 28. a 29. srpna v restauraci Fantazie v Lipníku nad Bečvou. Zúčastnilo se jí 20 účastníků. Nejprve byla dána přednost odborným přednáškám, poté následovala oficiální část spojená s hodnocením a plánem činnosti na příští rok.

Jako první se ujal slova host – pan W. Prauser z SRN.

Mimo odbornou přednášku nabídl časopisy Internoto – prostřednictvím webu na PC s přihlašovacím heslem. Stejně tak by bylo umožněno německým notofilům odebírat Minimus a to od samého počátku jeho vydávání. Tato možno by byla realizovatelná v obou případech časopisů, neboť v SRN již v této době dochází ke skenování starých čísel. Totéž by bylo třeba provést v případě Minimusu. V rámci přiblížení obou periodik navrhuje provádění společných akcí výměny či prodeje semen eventuálně i rostlin.

Díky Evropské unii a Schengenské smlouvě nepodléhá vzájemná pošta mezi členskými státy EU kontrolním úkonům. Lze tedy obojí – semena i rostliny – posílat poštou bez dalšího rizika. Tato skutečnost může obohatit sortiment uvnitř skleníků a pěstitelských zařízení v obou zemích. Vítaným by jistě byl vzájemný seznam členů jak německé odbočky milovníků notokaktusů, tak i českých notofilů volajících po příhraniční spolupráci. Pan Prauser svým způsobem předešel program Notosekce, v němž si předseda vyléval srdce nad nedostatkem náplně pro náš Minimus, jakož i nad některými zádrhely v termínech a kvalitě práce přerovské tiskárny. Jak se dočtete níže, podobnou iniciativu, leč bez výměny do zahraničí, vyvíjí i Notosekce ve snaze zpružnění a zlevnění tisku. Přítomní si slíbili, že na tomto projektu budou pracovat a budou hledat co nejschůdnější, přitom vysoce efektivní formu spolupráce.

Jako druhý se k pomyslnému řečnickému pultu postavil Jaroslav Vích z Chuchelné

I při své náročné práci si najde čas zkontrolovat chování jeho oblíbenců v Rio Grande do Sul nebo na jihu a jihozápadě Uruguay. Tentokrát nazval svoji přednášku „Zaniklé sbírky Dr. Schäfera z Radebeulu, Klause
Neumanna z Berlína“. Uvedené sbírky skončily v některé z německých botanických zahrad a tam až na
nějaká drobné výjimky opravdu skončily (tedy odešly do věčných lovišť). Je známo, že péče botanických
zahrad není zdaleka tak úzkostlivá, jako v případě soukromého držitele sbírky. Bohužel síly vypověděly
poslušnost, rodinný dorost se k tomu nemá, neboť si jej kaktusář z mnoha důvodů nevychoval a tak se řeší dilema náhlé smrti, když v zimě do skleníku nedojde teplo nebo je volena smrt povlovnější za asistence blízké botanické zahrady či podobného komunálního zařízení. Výsledek je zpravidla shodný jen s určitým časovým rozlišením. Byly promítnuty některé snímky pocházející ze sbírek původních udržovatelů, jakožto pocta a vzpomínka na průkopníky notofilie minulého století.

Také se přítel Vích rozpovídal o své cestě po oblastech okupovaných notokaktusy a to hlavně jižní až
východní Uruguay. Nutno pochválit, byla to moc pěkná přednáška. Ostatně zájemce, kteří neměli tu čest
účastnit se výroční schůze, odkazuji na poslední číslo Minimusu, kde je stejná situace popsána mnohem
podrobněji s doplněním četných barevných fotek. Tak jsem se dozvěděl, že tajemný Notocactus alias
Wigginsia spec. Asserad se tak nepíše, ale zmínka o ní hovořící ten název publikuje jako Wigginsia spec.
Aserradero. Aserradero je místní název pro pilu (továrnu na zpracování dřeva) a reprezentuje vlastně
Wigginsia schäferiana. Zmínka hodně stojící za pozornost je u Wigginsia kovarikii rostoucí na Hoře
Kristově (polní číslo Jardy = JV 114). Ta zmínka je z část přednášky nazvané: W. kovarikii „Hora
Kristova“ a Piriapolis aneb po fričových stopách“.

Lumír Král byl třetím řečníkem a hovořil o Notocactus submammulosus v Argentině (v Patagonii).
Účastníci Lumíra častovali imperativy „je úžasný, má úžasný záběr“, když hovořil o nejjižnějším a nejsevernějším výskytu tohoto taxonu v Argentině. I mezi tak známými rostlinami se najdou skuteční krasavci.

Jako čtvrtý referující vystoupil Standa Stuchlík.

Následující přednášku měl mít Norbert Gerloff. Zlá nemoc a s ní spojené okolnosti způsobily, že jeho
písemnou formu, zpracovanou panem Gerloffem, přečetl opět Stanislav Stuchlík. Ta přednáška byla
zaměřena na Skupinu kaktusů okruhu kolem Notocactus mammulosus (Sekce Mammullosi) se zvláštním
přihlédnutím k novince v rámci skupiny N. albigemmatus. Opět pěkná přednáška s množstvím
doprovodného obrazového materiálu a podrobných mapek inkriminovaných nalezišť. Notocactus albigemmatus není žádnou žhavou novinkou. Mnozí jej mají ve své sbírce pod jiným názvem obvykle pod varietním či foremním (varieta; forma) jménem některé formy Notocactus mammulosus.

Není to tedy žádná novinka v tom smyslu slova, ale nová kombinace již déle známé formy mammulosusu projevující se bílými poupaty. Jak známo běžné Noto. mammulosus mají poupata v barvě více či méně hnědé nebo nahnědlé. Pojmenování je známé již od roku 2010, ale platně popsaná varieta zřejmě dosud není – jde tedy o nomen nudum, resp. nomen provizorum. Roste například v Entrade Cerros Verdes km 1, nebo v seitl Pedregulho, BR 293 Faz Gertrudes km 374 a jinde. Pěstuje se jako jiné variety či formy od Notocactus mammulosus. Je třeba dát pozor při eventuálním sprašování, aby nedocházelo ke křížení s jinou formou nehonosící se typickou bílou plstí na poupatech květů.

Příští schůze se uskuteční v závěru prázdnin 2016 a to buď ve Frenštátě pod Radhoštěm nebo opět v Lipníku. Bude záležet na úspěšnosti vyjednávání přátel Kaloče ve Frenštátě resp. Králíka a Strnada v Lipníku. Vedení Notosekce ukládá jmenovaným podat zprávu o stavu jednání do konce roku.

Plán práce na zbytek roku 2015 a rok 2016 je shodný s předchozím plánem práce. Stav hospodaření se výrazně zhoršil. Na vině je skutečnost, že jsme v tomto roce platili celkem 3 platby za tisk Minimusu. V této souvislosti padl návrh, aby v nejbližší budoucnosti byl Minimus vydáván nikoliv v papírové, ale
elektronické podobě. Ukládá se přátelům Strnadovi a Kolaříkovi prověřit možnosti a podmínky takového
vydávání pravidelného časopisu. O zjištěných výsledcích informovat vedení Notosekce, konkrétně přítele
Stuchlíka. Pokud by se podařilo změnit formu vydávání našeho časopisu, byl by vytvořen předpoklad pro
reciproční výměnu s časopisem Internoto z SRN. Současně by to vylepšilo hospodářské výsledky, neboť by
se ušetřilo na tisku časopisů. Kontakt mezi naší organizací a Internotem bude těsnější, informace se
budou předávat pohotověji.

Nízký stav pokladny způsobuje také nedostatečný výběr členských příspěvků. Ne každý si uvědomuje, že s končícím rokem je třeba zaplatit členský příspěvek na příští rok a to v nezměněné výši 120 Kč za osobu.
Každoročně zůstává nezaplacených členských příspěvků od více než dvaceti členů. V případě, kde je k dispozici mailová adresa, je hříšník vyzván k nápravě. Tam, kde e-mailová adresa k dispozici není,
spoléháme na to, že neplatič sám zjistí pochybení a pošle platbu alespoň opožděně. Stává se to však jen
sporadicky a tak jsme průběhu existence Notosekce přišli o celou řadu členů, kteří to zpočátku se svým
členstvím mysleli poctivě, ale příspěvkovou liknavostí se sami vyřadili z kolektivu milovníků notokaktusů.
Posílat upomínky dopisem nepřichází v úvahu s ohledem na ceny poštovních služeb, které jsou příliš
vysoké. Je to škoda v mnoha ohledech – pro organizaci i člena současně. Široká členská základna je
předpokladem dobře fungující organizace.

Slavomír Dupal
e-mail: S.Dupal@seznam.cz