Samotná schůze začala někdy kolem jedenácté hodiny. Předseda – Stanislav Stuchlík – přednesl hodnotící zprávu za období, které uplynulo od poslední výroční schůze. Zhodnotil práci výboru, situaci s vydáváním časopisu, hospodářskou situaci a navrhl plán na období následujícího roku. Tradičně zmínil nelichotivou situaci v souvislosti s Minimusem. Nedaří se získávat významnější a především pravidelné dopisovatele do časopisu. Většina práce tak padá na bedra samotného předsedy. I přes tyto obtíže, daří se časopis připravit a zkompletovat v termínech, které byly již dříve přijaty jako závazné. Problémy s distribucí způsobují, že se časopis dostává k členům pozdě a některé upoutávky se k členům dostávají na poslední chvíli nebo pozdě. Tak trochu tomu bylo i v případě posledního Minimusu 1 + 2/2009 ročník XXXX a pozvánkou na výroční schůzi. Charakteristickým znakem našich výročních schůzí je účast hrstky stále stejných členů. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Prezentovalo se 15 účastníků, ale dá se předpokládat, že při včasnější distribuci časopisu by mohlo přijet více notofilů.

Webová stránka je obměňovaná nepravidelně a v dlouhých intervalech. Je třeba ve spolupráci s přítelem Podešvou, který stránky spravuje, učinit nápravu. Kromě materiálu z výročních členských schůzí a schůzí výboru se nabízí možnost aktuálního obměňování fotografií v obrazové galerii, která je součástí webových stránek Notosekce.

Pokladní zpráva vypovídá o tom, že počáteční stav financí byl 10 150 Kč, příjmy z členských příspěvků 8 580 Kč, výdaje 4 565 Kč (z toho tisk a poštovné za Minimus 4 265 Kč). Zůstatek je 14 165 Kč, ale ještě je třeba počítat s vydáním druhého dvojčísla Minimusu. Bylo navrženo upravil členský příspěvek ze současných 100 Kč na Kč 120 za osobu a rok, čímž organizace získá trochu prostředků na krytí nezbytných nákladů, jejichž cena neustále roste.

Po zprávě o činnosti a pokladní zprávě přednesené předsedou následovala zpráva revizní, kterou za revizní přečetl přítel Bohdan Hiekisch. Ta vyzněla zcela pozitivně.

Plán práce opakuje každoroční strukturu: pořádání výroční členské schůze, svolání výborové schůze, vydávání časopisu a udržování případně rozvíjení webových stránek Notosekce.

Výroční členská schůze přiíjala následující usnesení:

• schvaluje výroční zprávu o činnosti organizace, pokladní zprávu a revizní zprávu,
• pro rok 2010 stanoví roční členský příspěvek ve výši 120 Kč na člena a rok. Př. Dohnalík prověří možnost placení členských příspěvků bezpeněžním převodem z účtu na účet,
• distribucí Minimusu se pověřuje př. Lubomír Berka,
• upoutávku v časopise Kaktusy případně Zahrádkář směřující k posílení členské základy připraví př. Berka a Stuchlík. Zdůraznit, že akce Notosekce nejsou určeny výlučně členům Notosekce, ale možnost účasti má i široká veřejnost,
• př. Berka připraví přes Pavla Pavlíčka článek o výroční schůzi do Internetových novin,
• př. Kaloč prověří možnost konání příští výroční členské chůze ve Frenštátě pod Radhoštěm

Výroční členská schůze vzala na vědomí stav členské základny:

• celkem je členů 54
• z toho ze SR 1
• z jiných států 4

Rozšíření členské základny o nové členy, ochotné dlouhodobě setrvat v organizaci, účastnit se společných akcí – především výročních schůzí – případně přispívat do časopisu je urgentním požadavkem. Díky většímu počtu členů je možný výběr větší částky příspěvků. Ty zas dají jistotu další perspektivy Minimusu, jehož náklady, jak již bylo řečeno, neustále rostou. Vedení Notosekce se obrací na své členy s výzvou, aby se pokusili v kruhu svých přátel najít nové členy, kteří by mohli být nadějí pro další roky.

Výroční členská schůze, tedy její oficiální část, skončila brzy po poledni. V neoficiální části přednesl velice poutavou přednášku přítel Jaroslav Vích z Chuchelné. Přednáška doprovázená množstvím kvalitních a hodnotných snímků pojednávala o návštěvě nalezišť jednak z Brazílie (Rio Grande do Sul), Argentiny, jednak z Uruguaye. Zvláště část pojednávající o nalezištích spojených s jménem A. V. Friče, na jihu země, byla pro mnohé překvapením a zážitkem. Nestává se často, aby se notofilové cestující do zaslíbených zemí vypravili až do končin sahajících k oceánu. Názvy, jako Pan de Azucar, Punta Ballena, Cerro San Antonio, Cerro Christi vyvolávají příjemné vzpomínky na doby, kdy jsme četli fričovi cestopisy nebo knihu Karla Crkala.

Večer v sobotu pak proběhla druhá přednáška. Tu připravil Standa Stuchlík. Byla laděna spíše do systematiky členění uvnitř velkorodu Notocactus (byla zaměřena na podrod Neonotocactus) a protkávaná poznatky z přírody, vlastního pozorování rostlin na stanovišti i ve sbírce. Přednášky přítele Stuchlíka jsou vesměs vysoce kvalitní. Tradičně zaujala i tato.

Ve sbírce př. Králíka v Lipníku nad Bečvou

Ještě před touto přednáškou připravili místní kaktusáři prohlídku tří jejich sbírek. Vše se obešlo pěšky, protože sbírky jsou umístěny jednak nedaleko Zlatého kříže a také nejsou nijak příliš rozptýleny od sebe. Procházka přišla vhod po vydatném (a levném) obědě. Navíc chvíli před tím se nad Lipníkem přehnala docela vydatná sprška, která vyčistila vzduch a poněkud jej ochladila. To byla vítaná změna.

Sobotní večer pak naplnily diskuse na kaktusové i nekaktusové téma. Při dobrém vínečku bylo o čem klábosit až do pozdních nočních hodin. Ráno vše ukončilo. Následoval přesun na nádraží a cesta domů. Plánovaná návštěva sbírky přítele Vítka v Jezernici odpadla z důvodů velice prozaických: vyplavená sbírka. Jak jinak?