Když se po loňském zasedání Notosekce rozhodovalo o tom, kde bude příští setkání notofilů, byly dvě volby. Rozhodovalo se mezi Prahou a Brnem. Uspořádat setkání nakonec připadlo naší brněnské organizaci. Bylo to snad také proto, že naše brněnská organizace v letošním roce slaví devadesáté výročí svého založení a druhým důvodem snad také to, že náš předseda p. Stanislav Stuchlík je také předsedou Notosekce a jeden z největších odborníků na tento rod v Evropě a tím samozřejmě i u nás.
Poté, co byl dohodnut termín, začalo hledání místa, kde toto setkání uspořádat. Padl návrh na Prštice u Brna, kde je velká sportovní hala s přilehlými salónky, možností slušného ubytování a stravování za přijatelné ceny. Vše bylo dohodnuto Standou Stuchlíkem, a tak se mohli 12. 9. 2014 v odpoledních a podvečerních hodinách začít sjíždět a scházet první účastníci tohoto setkání. Vlakem dorazili čtyři účastníci, se kterými jsem se po osmnácté hodině setkal na místě. Čekali jsme na další účastníky, ale jako mnohokrát předtím a v jiných případech zaúřadovala nepředvídaná „zácpa“ na nejoblíbenější dálnici v ČR, na D1. Další účastníci tohoto setkání a neformálního posezení dorazili těsně před dvacátou hodinou. Již z prvních kontaktů bylo zřejmé, že se sešla veselá to parta notofilů, které není žádný humor cizí, a tak bylo o zábavu postaráno až do pozdních večerních hodin.
V sobotu 13. 9. 2014 byl naplánovaný den plný přednášek. Po krátkém zahájení a zvolení staronového výboru mohly přednášky započít. Prvním přednášejícím byl německý host a předseda Internota p. Norbert Gerloff. Započal přednášku o rostlinách kolem Notocactus ottonis (Paucispini). Jeho přednáška byla velmi poutavá, doplněná spoustou obrázků jak z nalezišť těchto rostlin tak i rostlin kulturních a nejenom z jeho sbírky. Obrázky byly velmi zdařilé a bylo na nich možnost dobře pozorovat rozdíly rostlin z různých nalezišť a i malé odlišnosti ze sbírkových kytek. Jako tlumočník se profesionálně tlumočení zhostil člen našeho brněnského spolku p. ing. Karel Tenk. Karel tlumočil nejenom tuto přednášku, ale i přednášky ostatní, které měl p. Norbert Gerloff. Norbert Gerloff po přetlumočení zodpověděl profesionálně všechny otázky, které na něho byly přítomnými kladeny. Je až neuvěřitelné, jak velký areál tyto rostliny obývají, kde jsou domovem. Největší areál rozšíření je v jižní Brazílii, Uruguayi, menší množství těchto rostlin zasahuje do Paraguaye a nepatrný výskyt je v Argentině.
Druhým přednášejícím byl náš předseda p. ing. Stanislav Stuchlík, který se zaměřil na systematiku Notocactus arechavaletae. I tato přednáška byla doplněna skvostnými obrázky rostlin na jednotlivých nalezištích a velmi vyčerpávajícími odbornými informacemi o tomto druhu a jeho odlišnostech na různých nalezištích v jejich domovině. Bylo až s podivem, jak se přednášející dokázal v této problematice orientovat a poutavě vyprávět o pro mě nepatrných rozdílech, které jsem já, laik, ani nepostřehl.
Další v pořadí, již třetí přednáška sobotního dne, byla o Notocactus langsdorfii a jeho některých souputnících na nalezišti. Tuto přednášku měl opět náš německý host a stejně tak jako první přednáška i tato byla na velmi vysoké profesionální úrovni. Je znát, že náš host navštívil lokality rodu Notocactus již mnohokrát a jejich studiu věnoval nemalou část svého života. Byl nám představen tento velmi zajímavý druh z rodu Notocactus. Přednáška byla doplněna nádhernými i detailními obrázky jak tohoto druhu, tak i druhu Notocactus uebelmanianus a rostlinami z rodu Frailea, které jsou na některých nalezištích společnicí tohoto notokaktusu. Opět byly př. Gerloffem zodpovězeny vyčerpávajícím způsobem všechny kladené otázky. Z jeho snímků bylo patrné, že je ke škodě nepěstovat kaktusy tohoto rodu.
Již čtvrtou přednášku o rodu Notocactus, tentokrát jako o rodu Wigginsia, měl předseda Společnosti českých a slovenských kaktusářů p. ing. Jaroslav Vích. Věnoval se průřezu tohoto rodu, nalezištím a odlišnostem jednotlivých druhů a forem. Velmi veselá a úsměvná situace nastala při diskusi o zařazení jednotlivých druhů mezi Standou Stuchlíkem, Norbertem Gerloffem, Lubomírem Berkou a přednášejícím. Každý z nich měl nějakou výhradu k zařazení a nemohli se nakonec dohodnout, jak by to správně být mělo. Ovšem vrcholem této diskuse bylo prohlášení Norberta Gerloffa, který pravil: „Měl jsem na toto téma diskuzi s jednou italskou kaktusářskou, a když jsem viděl jak a co k čemu přiřazuje, řekl jsem jí, že je to, jakoby chtěla spářit krávu s prasetem.“ V tomto okamžiku propukli účastníci přednášek v bouřlivý smích. Dále už potom probíhala přednáška p. Vícha na vysoké profesionální úrovni, provedl nás nalezišti těchto rostlin a jejich variační šíří. Jeho vynikající obrázky byly třešničkou na pomyslném dortu. Velmi zajímavé byly obrázky a informace o rozšíření rodu Wigginsia v Kolumbii. Zde jsou tyto rostliny trochu odlišné od těch, které rostou v Brazílii a Argentině. Kolumbijské rostliny jsou zřejmě vystavěny extrémnějším podmínkám, jejich epidermis je zbarvena do ruda a některé byly částečně popáleny. Přednášejícímu patří dík za tuto přednášku.
Pátá přednáška byla o ekologických změnách v pampě. Zde je nutno podotknout, že změny jsou nejenom v pampě, ale i v naší domovině a s těmito negativními změnami se setkáváme dnes a denně. V domovině kaktusů bylo z obrázků patrné, že v některých oblastech s velkým výskytem těchto rostlin může během krátké doby (5 až 10 let) nastat taková změna, že zde kaktusy neporostou vůbec. Je to způsobeno hlavně nadnárodními společnostmi z USA a Austrálie, které si zde ve velké míře pronajímají obrovské půdní plochy a na nich vysazují eukalypty a sóju. Je to stejný mor jako u nás řepka olejná. Dalším extrémem, který byl přednášejícím prezentován, byla výstavba obrovských větrných elektráren v Uruguayi. Zdejší větrné elektrárny by měly podle informací N. Gerloffa zajistit 100% soběstačnost v potřebě elektrické energie této jihoamerické země. Nabízí se otázka: Co budou dělat, když nebude foukat vítr???????????
V podvečerních hodinách započal svoji přednášku Standa Stuchlík na téma Notocactus leninghausii var. minor. Ve své přednášce nám Standa představil velké rostliny v přírodě. Bylo zajímavé vidět, v jakých podmínkách tyto kaktusy rostou. Většina z těch, které jsme viděli, rostla ve štěrbinách skal a kamenů, kam v průběhu času navál vítr listí, odumřelé zbytky rostlin, ze kterých se vytvořil humus a zde mohla semena těchto rostlin vyklíčit. Rostliny rostou, jak bylo z obrázků patrno, ve velmi vlhkém prostředí, ve společenství jiných rostlin, travin a mechů. Zajímavé bylo, že starší rostliny visely svým tělem dolů a až v určité velikosti se jejich temena začala zase stáčet nahoru směrem k obloze. Tyto rostliny připomínaly dědečkovu fajfku. Při dotazu na Standu, jaký je rozdíl mezi var. minor a nominátní varietou, bylo řečeno, že Standa podstatný rozdíl nevidí. Údaje prvních nálezců byly, že zmíněná varieta se od nominátní variety má lišit délkou trnů, ale dlouhotrnné rostliny Standa nikde v přírodě nenašel.
Poslední přednáškou celého sobotního cyklu, byla přednáška p. ing. Lubomíra Berky o rodu Frailea. Na toto téma jsem již viděl několik přednášek pana Berky a vždy se mně líbily. Nebylo tomu jinak ani tentokrát. Přednášející nám představil druhy tohoto rodu, které jsou domovem v Argentině. Na obrázcích byly představeny překrásné rostliny tohoto rodu, rostliny, které můžeme řadit k jihoamerickým miniaturám. Byly zde prezentovány rozdíly mezi druhy, které rostou v Argentině a mezi stejnými druhy rostoucími jinde. Z toho, co nám všechno přednášející o těchto rostlinách a o biotopu, kde rostliny rostou, řekl, bylo patrné, že se tímto rodem pečlivě zabývá a studuje. Jak sám v přednášce řekl, je ve spojení s pěstiteli těchto rostlin po celém světě, spolupracuje s nimi a občas získá i nový pěstební materiál. Jeho přednáška byla poutavá, se spoustou zajímavých obrázků a komentářů. Je škoda, že se pěstování těchto miniatur nevěnuje více kaktusářů. I nové objevy, či naleziště spadají spíše do náhod a to když gymnofilové po svých toulkách Argentinou náhodně na tyto rostliny narazí. Touto přednáškou skončil sobotní přednáškový cyklus a po dobré večeři se rozběhla opět diskuse a zábava.
Při večerním posezení, které se protáhlo do pozdních hodin, nás navštívili místní stárci, kteří nás přišli pozvat na probíhající hody. Bylo to milé pozvání, ale protože nám chyběly tanečnice, nenechali jsme se zviklat. Na závěr bych chtěl poděkovat pracovnicím místní kuchyně, které se o nás velmi dobře staraly a připravovaly nám chutná jídla. Je jenom škoda, že se na toto setkání nepřišlo podívat více brněnských členů, kteří to měli doslova za humny. Kdo ví, kdy se zase brněnským taková příležitost naskytne. Z našich členů se přišli podívat pánové: Radek Čech, Martin Hotárek, Vladimír Křivánek a František Hejlek.
Neděle jako obvykle patří návštěvám okolních sbírek. Po snídani jsme před devátou vyrazili na návštěvu k manželům Čechovým, kteří bydlí v obci Hlína. Mají zde pěkné pěstební zařízení v podobě pařeništních stolů, ve kterých jim prospívají rostliny jak z čeledi Cactaceae, tak i ostatní sukulentní rostliny, které jsou doménou paní domu. Zatímco paní má ráda „zelíčko“, Radek se věnuje ve velké míře gymnokalyciím a ferokaktusům.
Další návštěva byla v mojí malé sbírce, kterou nemám nijak specializovanou, ale mezi mé nejoblíbenější patří mamilárie, zejména z podrodu Dolichothele. No a už jsme vyjížděli na další štaci, kterou byla sbírka p. MUDr. Jana Machálka v Olbramovicích. Pan doktor je zejména specialistou na rod Gymnocalycium a rostliny v jeho nevelké sbírce cca 14 m2 jsou jako malované. I jeho znalosti z historie tohoto rodu jsou nepřeberné.
Poslední sbírkou, kterou jsme navštívili, byla sbírka p. prof. Oldřicha Chloupka v Želešicích. V téměř nově vybudovaném skleníku se nachází obrovská spousta krásných kaktusů a sukulentů. Jenom jejich výčet by zabral nejméně jednu stránku. Je vidět, že p. Oldřich Chloupek věnuje svým kytkám spoustu volného času a dopřává jim dostatek prostoru ke zdárnému vývoji a růstu.
Na závěr bych chtěl poděkovat přednášejícím, tlumočníkovi a majitelům sbírek, které jsme měli možnost navštívit. Setkání Notosekce 2014 skončilo, ať žije setkání v roce 2015 v Lipníku nad Bečvou.
Na nových stránkách se ještě stále pracuje...
Chcete-li se podívat na původní stránky, klikněte ZDE