Schůze Notosekce – Hořice v Podkrkonoší, 21.-23. 8. 2020

Když jsem 21. 8. v pátek vystoupil v Hořicích z vlaku s př. Stuchlíkem, netušil jsem, že se budu 3 dny cítit jako VIP. Byl jsem organizátorem akce př. Vláďou Šormou nasměrován do jeho auta a celou akci opečováván neuvěřitelným způsobem. Prakticky jsme neudělali vlastní krok, vše bylo perfektně zorganizované a klapal i časový rozvrh, což nebývá pravidlem.

Standa mi navrhl, abych se, jestli mohu, domluvil s př. Kaločem, kdo akci nafotí a kdo napíše referát. Nevím, jak píše př. Kaloč, ale vím, jak fotím já, takže bylo rozhodnuto – opět píši já.

Dorazili jsme kolem 16. hod přes všechna zpoždění ČD a zašli se ubytovat. Poměrně levně a slušně, 500 Kč za 2 noci není v dnešní době mnoho, jídlo a pití se však blíží brněnským cenám. Vzpomněl jsem si na jiný 21. srpen. Tehdy jsem u albánských hranic poslouchal vysílání ilegálního čs. rozhlasu a bál se, jestli se vrátím domů. Ale je to pryč a snad už něco podobného nezažiju. Po večeři jsme se shromáždili na zahradě u Šormů, kde se konala prohlídka sbírky. Úžasný střešní skleník a velká sbírka orientovaná spíše na J. Ameriku, množství výsevů – asi z vlastních sběrů v terénu. Roubuje se na Stetsonia coryne a na méně obvyklou Lobivia kermesina a kytkám to svědčí. Bohaté pohoštění a široký výběr alkoholu spolu s odvozem až k ubytovně příjemně završil den.

Sobotním ránem se přesunujeme do městského muzea v Hořicích a v 10.00 zahajujeme. Solidní účast 22 přítomných. Př. Stuchlík vítá zahraniční účastníky, předsedu Internoto př. Prausera, pokladníka př. Krämera a klasicky př. Gemmricha. Standa vzpomenul 50 let existence Notosekce – je až stěží uvěřitelné, že spolek vydržel tak dlouho. Probrala se pokladní zpráva, peníze zatím jsou. Poděkování patří př. Dohnalíkovi, končí ve funkci pokladníka, inu, nikdo nemládne. Padl návrh uspořádat v květnu 2021 Notosekci společně s Internoto v Plzni, návrh byl přijat pozitivně. Po tomto úvodu začal blok přednášek, pokusím se alespoň heslovitě nastínit jejich obsah.

Př. Stuchlík: v r. 1970 vzniká zásluhou dr. Janouška časopis Minimus, v srpnu 1970 se schází ve Zlíně notofilové. Dále se zmiňuje o historii časopisu, akci semen a rostlin. Vzpomněl významné členy Notosekce, zmínil spolupráci se zahraničními notofily.

Př. Prauser: N. concinnus již. Brazílie a sev. Uruguaye.
Srovnává květy rostlin okruhu N. concinnus. Všímá si N. concinnus v. gibberulus, naleziště a nové nálezy.

Př. Stuchlík vzpomněl svých návštěv Brazílie v Rinçon da Bolsa. Obrázky z návštěvy r. 2002 ukazují Wigginsia sellowii, N. rauschii, herteri a mammulosus. Doprovodnou kaktusovou vegetaci tvoří často rostliny rodu Frailea. Návštěva 2004 - vzrůstá poškození rostlin, ale na nalezištích nadále existují. 2011 – nalezen N. mammulosus s oranžovým květem, proměna habitu W. sellowii s věkem.

Po přestávce na oběd pokračoval blok přednášek. Po celou dobu přednášek př. Šorma obětavě zajišťoval občerstvení a kávu.

Př. Vích: Ochrana rostlin na nalezištích neexistuje.
Argentina: W. calvescens – mění se její prostředí, více srážek a méně pastvy rostlinám nesvědčí.
Rio Grande do Sul: zmizely tilandsie a většina kaktusů, méně se pase a více roste tráva, více srážek. Na většině dalších lokalit vidíme stejný smutný obraz – bezhlavé ničení původních biotopů.

Př. Šorma: wigginsie z výsevu, porovnává semenáče wigginsií z různých lokalit a ukazuje rozdíly. No, připadaly mi ty kytičky prakticky stejné, nejsem odborník, jsem pouhý pěstitel. Př. Stuchlík: Rio Grande do Sul, Argentina, Uruguay. Argentina: *W. calvescens* v čistém písku, *Frailea pumila*, *Gymnocalycium mesopotamicum*, *Echinopsis rhodotricha*, *N. turecekianus*. Rio G. d. Sul : *N. mammulosus*, *Wigg.* spec., *Wigg. calvescens*, *G. uruguayense*. Uruguay: mammulosusy, *N. rutilans* f. *robustior*, růžový *mammulosus*. *N. roseiflorus*, *roseoluteus*, *mueller-melchersii*, wigginsie, concinnusy. Snad jsem podal alespoň nástin přednášek, už jsem si zvykl na vysokou odbornou úroveň a kvalitní fotodokumentaci, pro mě jako pro amatéra je to až škoda. Co mi připadne zbytečné? Debaty o nálezech A. V. Friče a o jeho sběrech v terénu – po 100 letech se těžko něco dohledává, také některé debaty o rostlinách pro většinu z nás (laičtí pěstitelé) jsou až zbytečně odborné. Vyjadřuji jen svůj názor a nechci se nikoho dotknout. Následovaly návštěvy sbírek, všiml jsem si návratu wigginsií do popředí zájmu, to o ostatních podrodech notokaktusů nelze říci, vnímám to jako chybu, notokaktusy všeobecně ze sbírek mizí a na nalezištích už mnohde nejsou. Př. Fischer nás pozval v sobotu po večeři do sbírky orientované na J. Ameriku. Rozsáhlá sbírka mediolobivií – to by ocenil spíše specialista, poprvé v životě jsem viděl kompletní rod *Weingartia* včetně nových nálezů. Bohužel nic k prodeji a ani jsem nic nevyloudil. Př. Mejstřík v Třebechovicích n. Orebem předvedl v neděli nádherné „horizontíky“ Chtěl bych mít tolik místa, abych mohl mít od jednoho sběrového čísla 10 a více exemplářů. Také uebelmannie neměly chybu, ale ta forma *Ueb. pectinifera* v. *eriocactoides* s krátkými trny sváděla až ke krádeži, bohužel nebyla na prodej. Př. Matouš je orientován na Chile, mám rád kopiapoe, a tak jsem si přišel na své. Ve všech sbírkách i tady rostliny v nadstandartní kondici a velikostech, někdy mám chuť, když to vidím, rozdat svoje kytky a nechat toho. Př. Duben je známý velkopěstitel a obchodník, má řadu skleníků a rozsáhlý sortiment rostlin. Pustil nás do všech pěstebních „hangárů“. Bohužel ohromné množství rostlin a „západoevropské“ ceny spíše odrazují od nákupu. Asi jsem nebyl sám, kdo nic nekoupil. Př. Grund: u něj už pokolikáté, zlobí mě s hnědou kristátní *Copiapoa laui*, nedá a nedá. Tvrdil mi, že si mohu kousek odroubovat, než jsme k němu dorazili, už mu to „odborníci“ rozmluvili. Tak zas nic. Jirko, hlavně ať ti zůstane optimistický pohled na svět. Kytky, kafe a už jede vlak z Třebové do Brna, poslední mohykáni Stuchlík, Krämer a Kovář se rozcházejí. Bylo to moc fajn, ještě jednou poděkování př. Šormovi a všem účastníkům za úžasnou akci. Zdar příští Notosekci (bude plk. Prymulo?) v Plzni!
Milan Kovář