Dne 24. 8. 2019 proběhla již neuvěřitelná, 49. výroční schůze Notosekce opět ve Frenštátu pod Radhoštěm. Požádal mě předseda Notosekce (dále jen Noto) př. Standa Stuchlík, abych o ní poreferoval. Standovi se neodmítá, a tak se vám pokusím celou akci přiblížit z mého pohledu.

Standa S. mi nabídl odvoz, což jsem po zkušenostech s ČD před lety na stejné akci vděčně přivítal. Sraz okolo 15. hod u Standy na Jílové, byl jsem představen př. Hacklovi z Rakouska a jelo se jeho autem. Dopravu po českých dálnicích bez neslušných slov nebudu komentovat, ubytování (pěkně podražilo), večeře, pár piv a jde se spát.

Zahájení schůze Noto bylo oficiálně stanoveno na 10.00 hod. Účastníci se začínají scházet po 8. hodině, venku před penzionem U Veterána byl i malý prodej přebytků (př. Lachký), takže mám konečně N. gutierrezii. a jiné.

Zahájeno, byli představeni a pozdraveni zahraniční účastníci – př. Prauser (předseda Internoto), př. Hackl (rovněž funkcionář Internoto), př. Gemmrich – známý cestovatel po Jižní Americe a „lovec“ kaktusů v jedné osobě. Uctili jsme památku na jaře zesnulého př. Gerloffa (15. 8. 1947 – 7. 3. 2019). Zemřel v osamění, o jeho smutném konci se notofilové dozvěděli se zpožděním, nyní se vedení Internoto pokouší zachránit z pozůstalosti jeho písemnosti.

Překvapila mě hojná účast, pokud jsem dobře počítal, bylo přítomno 21 přátel, dokonce vstoupili 3 noví členové. Vyřídily se nezbytné formality – pokladní zpráva, nevyhovující internet, drobný prodej, semena kaktusů apod. Obvykle u těchto věcí podřimuji, letos tomu bylo nejinak.

Pokusím se popsat odborné přednášky, záměrně zkracuji jejich popis, smršť fotografií, jmen rostlin a polních čísel by zabrala menší časopis. Nyní k jednotlivým přednáškám.

Před blokem přednášek byl promítnut vlastní životopis př. Gerloffa ve fotografiích. Jeho studia, povolání, cesty za „kytkami“. Hodnotím to jako velmi zajímavý vstup. Sám rád vzpomínám na dobu, kdy mu zdraví ještě dovolovalo jezdit k nám do ČR na Notosekce. Byl to milý pán, pokud se nedostal s někým do odborného sporu o kaktusech. Náš předseda Standa ví, o čem píšu.

Př. Prauser má skleník 10 m², pěstuje rostliny z okruhu Not. concinnus, tabularis a muricatus. Chce vydat menší publikaci z tohoto okruhu. Představil méně známé rostliny z Uruguaye, zaujal mne Not. concinnus v. tabularioides HU 429. Zmínil i barevné odchylky kvetení (pro notokaktusy je typické žluté zbarvení květu), odchylky červené, růžové apod. sbírám i já.

Př. Vích – co jiného než rod Wigginsia, procestoval za nimi Argentinu, Brazílii i Uruguay. Zmínil moji oblíbenou W. calvescens na místech výskytu v Brazílii i v Argentině. Zajímavá je informace o zřízení chráněné oblasti, zakázala se pastva - jistě z chvályhodných důvodů, plocha takto chráněná zarostla invazivními druhy trav a kaktusy vymizely. Nejen v J. Americe by při ochraně přírody měl platit zdravý selský rozum. Dále zmínil rozsáhlé území osídlené W. langsdorfii. Z Brazílie stojí za zmínku W. horstii, zpochybnil platnost f. juvenaliformis. V Uruguay je údajně nová rostlina „supergladiata“. Překvapil mě areál výskytu wigginsií – od Rio Grande do Sul až po lokality v Argentině (spolu s austrokaktusy).

Př. Stuchlík má potom přednášku „Kvetoucí Rio. Grande do Sul“. Psát o Standových přednáškách je už vyčerpané téma. Perfektní fotografie, obrovské množství zobrazených rostlin, perfektní popis nalezišť. S jeho svolením neuvádím jednotlivé rostliny, bylo jich více než sto. Tady se znovu omlouvám, že z důvodu velikosti článku nelze uvést více, tam snad musela být polovina rostlin rodu Notocactus a spousta květů.

Následoval organizátor letošní akce př. Kaloč. Kytek od minula přibylo, inu, důchodci mají (někteří) čas. Nechci kritizovat, ale Petře, neboj se u kytek světla, u vás na horách nemusíte být tak opatrní jako my v Brně. Loudilo se a loudilo, do toho „hannoverská“ lihovina př. Prausera, nebylo to špatné. Pěkné wigginsie a gymna.

Pokud mě paměť neklame, pak se šlo na večeři, místní měli nějaké krojované slavnosti, to jsem zase až tak nemusel, pivo a večeře mě uspokojily více.

Další den jako obvykle v neděli se jelo po sbírkách, nejprve že budou 3, pak 5, k mé hrůze i ta moje.

U př. Bortela jsme nebyli poprvé, sbírá snad úplně všechno a má dobrý vkus – sbírá i kaktusy. Omlouval nepořádek, co by asi řekl u mne? Samozřejmě že jsem něco vyloudil, měl nádherné melokaktusy, 2 kytky už jsou doma.

Př. Strnad má střešní skleník snů. Kytek přibylo, pán to umí, radost pohledět. Poprvé jsem viděl Pyrrhocactus umadeave na Peireskiopsis v množství, které až snižovalo jeho cenu. To jsem si netroufl loudit ani já. Mirek má plány do budoucna, které bych rád viděl zrealizované.

Př. Maloch je „velkokaktusář“, orientace na J. Ameriku. Za tu chvíli u něj jsem se ani moc nerozhlédl, tam by to chtělo volné odpoledne. Chtěl jsem, jak je mým nechvalným zvykem odnož, prý buď celá kytka (nějaká Arequipa) za 1500 eur, nebo nic. Spadla mi čelist, za to bych měl menší (a už zase potřebný) skleník.

Pak mimo pořadí př. Králík. Klasika, škoda že ho zlobí zdraví, koho ale v našem věku ne. Sbírka (hlavně „jižani“) je, jak si ji pamatuji od minula. Ani já nejsem jiný, vydyndal jsem tolik kytek, až mi to samotnému bylo trapné. To už se začínalo připozdívat, nechal jsem tam nějaké kytky, dostaly se do Brna až za týden.

Pak já, př. Kovář, kytky asi 30 m², po přesazení 3x tolik. To už nás bylo pár a skoro se stmívalo. Př. Hackl dostal kytky jako „cestovné“, vozil nás obětavě zdarma 3 dny. Pak zaznělo: „Milane, máš fakt hezké kytky, to jsem nečekal.“ Změkla mi kolena, to jsem nečekal zase já. Standa S. s pochvalami zdravě šetří – mohu dostat od anglické královny šlechtický predikát, ale jako kaktusář už asi lepší pocit nezažiju. Tak jsem se konečně stal jedním z vás. Jinak dělám kristáty a vše, co se mi líbí (přirozeně i notokaktusy). Co závěrem? Dík patří př. Kaločovi za bezvadně připravenou akci, př. Tenkovi za tlumočení z němčiny, všem za dobrou náladu. Chválím, že se letos při přednáškách skoro nespalo. Zdar Frenštátu p. Radhoštěm, příště asi v Lázních Bohdaneč.

Kytkám zdar!