Podle plánu činnosti se uskutečnila pravidelná výroční členská schůze Notosekce, tentokrát na jižní Moravě v Pršticích. Na tomto místě jsme se setkali již jednou v roce 2014, kdy jsme byli velmi spokojeni. Letošní akci zajišťovali př. Jarda Kašparovský a Standa Stuchlík. Výroční členská schůze se sice koná v sobotu, většina účastníků však přijíždí již tradičně v pátek odpoledne. Ani letos tomu nebylo jinak. Mnozí členové spojili schůzi s návštěvou okolních sbírek v pátek dopoledne. Udělal jsem to i já. Zastavil jsem se u př. Trávníčka v Židlochovicích v jeho velmi kvalitní sbírce. Je velmi rozmanitá a nachází se v ní mnoho cenných rostlin. Dojem kazil jenom vytrvalý déšť. Následně jsme se společně přesunuli do Mělčan, kde byl tentokrát sraz účastníků. Dorazili jsme jako první a v průběhu dvou hodin dorazila většina notofilů i známých z brněnského klubu. Na programu byla prohlídka sbírky Jardy Kašparovského, diskuse nad perfektními rostlinami a následně i společná večeře, kterou uvařil a nachystal majitel sbírky. Spolu s občerstvením se jednalo o pravé "lukulské" hody. Na závěr dne následoval přesun do Prštic, kde se konala sobotní schůze včetně ubytování. Vlastní jednání v sobotu zahájil kolem deváté hodiny předseda Stanislav Stuchlík. Vyslechli jsme krátkou zprávu o činnosti, spolu s návrhem nové struktury Notosekce jako sympatizujícího člena Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů, který potom členská schůze schválila. Z přečtené pokladní zprávy př. Dohnalíkem vyplynulo, že jsme se dostali do mínusu. Vzniklý schodek dorovnal př. J. Kolařík. Takže díky. Následně padl návrh na zvýšení členského příspěvku ze 120 na 200 Kč, aby se situace neopakovala. Zvýšení bylo schváleno. Tolik nezbytné formality.

Vlastní odborný program zahájil přednáškou náš host pan Wolfgang Gemmrich o diformismu barvy květů u notokaktusů. Téma trochu kontroverzní, na které si každý udělal vlastní názor. Viděli jsme však kvalitní snímky zajímavých rostlin, včetně perfektního zpracování. Následovala rozsáhlá přednáška př. Jardy Vícha o jeho cestě do Kolumbie a hledání wigginsií, konkrétně W. vorwerkiana. Více informací je ve speciálu 2 Kolumbijské wigginsie letošního ročníku časopisu Kaktusy Speciál. Těsně před obědem nám krátce představil své rostliny rodu Parodia př. Dobiáš z Brna.

V odpolední části promítl př. Standa Stuchlík snímky ze svých cest po Rio Grande do Sul, následoval jej Luboš Berka. Ten nás seznámil s několika známými sbírkami, které spolu se S. Stuchlíkem navštívili v rámci účasti na výroční schůzi Internoto letos na jaře. Představil sbírku pana Amerhausera, pana Hackela, pana Kühhase, paní Baumgartnerové a na závěr i sbírku pana Rausche. Byly předvedeny nádherné sbírky a rostliny, bylo však vidět, že již mají své zenity za sebou a rostlinný materiál se ztrácí. Překvapením pro mne bylo sdělení, že v mnohých sbírkách se více pěstují hybridní rostliny než přírodní druhy.

Závěrem promítl S. Stuchlík několik snímků W. calvescens a odborná část přešla v neformální diskusi mezi účastníky, která pokračovala i po večeři.

Nedělní dopoledne je tradičně vyhrazeno návštěvám okolních sbírek, samozřejmě pokud majitelé jsou ochotni návštěvy přijmout, což nebývá vždy pravidlem. Tentokrát jsme cestovali do Brna-Líšně k předsedovi brněnského Astrophyta př. Petru Metelovi a následně k př. Standovi Stuchlíkovi. Sbírka př. Metely je umístěna na široké verandě v mnoha skleníčcích, ve kterých bylo k vidění téměř vše a v perfektním stavu, s určitým zaměřením na rody Lobivia, Echinopsis a podobné. Vzhledem ke krátkosti času návštěvy se dalo obsáhnout málo. Takže doufám, že se mi podaří sbírku př. Metely navštívit ještě jednou soukromě.

Sbírka S. Stuchlíka je notofilům, a nejen jim, dobře známá. Je to rozsáhlá kolekce notokaktusů, zvláště wigginsií, a také mnoha dalších, která nemá s ohledem na rostlinný materiál rodu Notocactus a příbuzných rodů jinde obdoby. V této sbírce jsem byl již několikrát, vždy však obdivuji rostliny rodu Wigginsia, hlavně však skupiny W. pulvinata a W. prolifera. Škoda jen, že chybí výsevy, které by udělaly notofilům větší radost. I přes nedostatek času se však v každé sbírce účastníkům podařilo něco zajímavého z rostlin získat a udělat si tak radost. V průběhu návštěv obou sbírek došlo k loučení jednotlivých účastníků a jejich cesty domů různými dopravními prostředky a tím i k ukončení schůze.

Setkání v Pršticích mělo svou hodnotu a považuji je za velmi vydařené. Poděkování patří př. J. Kašparovskému a S. Stuchlíkovi za zajištění a př. P. Metelovi za přijetí. Ještě jednou díky.

Těším se na setkání příští v roce 2019.