Tak jako v posledních létech každoročně se i letos uskutečnilo setkání přátel nejenom těchto kaktusů.

Setkání měl v letošním roce na starosti pan Jiří Grund z České Třebové a úkolu hostitele se zhostil na výbornou, za což mu patří velké poděkování.

V posledních létech bývá kaktusářských akcí přehršel, a tak toto naše setkání se uskutečňuje spíše v komorním duchu.

Podle místa konání se ho zúčastňuje mezi patnácti až dvaceti přátel, milovníků sukulentní flóry.

V letošním roce proběhlo toto setkání od pátku 25. 8. do neděle 27. 8. 2017. První účastníci se začali sjíždět v pátek kolem šestnácté hodiny.

Mezi prvními byl i předseda Internota pan Wolfgang Prauser z Německa. Ještě tento den účastníci navštívili sbírku kaktusů p. Jiřího Grunda a večer proběhlo přátelské povídání o rodu kaktusů, kterého se setkání týkalo.

V sobotu započalo setkání po osmé hodině a to jsme dorazili i my další, kteří jsme v pátek z nějakého důvodu nemohli.

Po snídani jsme se všichni přesunuli do promítacího sálu, kde počaly přednášky. První přednášku se vzpomínkami a zdařilými obrázky na léta minulá měl náš kolega a fotograf Petr Kaloč z Frenštátu. Promítl nám obrázky ze setkání z let minulých a bylo smutné, že na některých byli přátelé, kteří už nejsou mezi námi – Petře, děkujeme za toto připomenutí.

Velmi odbornou a na základě genetických analýz zpracovanou přednášku měl náš host pan Wolfgang Prauser. Z této jeho přednášky jsme se dověděli, že např. Internoto do svých publikací nezařadí rod Brasilicactus jako rod a také, že název Malacocarpus může být použit pouze jako podrod. Bylo těchto odborných informací a řazení v rodu více. Vy z vás, kteří se hlouběji a odborněji zabýváte tímto rodem, jistě tyto poznatky uplatníte ve svých sbírkách.

No a takoví, kteří jste jako já a rostliny máte pro radost a potěšení si jmenovky s názvem Brasilicactus apod. ponecháte. Tak jako Josef Švejk před lékařskou komisí pravil, že mu na pár krocích nesejde, já říkávám, že mně na nějaké genetické analýze či polním čísle také nesejde.

Další přednášku měl náš předseda Standa Stuchlík. Přednáška byla o druhu Wigginsia calvescens na nalezištích. Vyprávění i doprovodné obrázky byly úchvatné a musím přiznat, že rostliny až o průměru patnáct centimetrů by byly krásnou ozdobou mojí sbírky. Bohužel, zatím mám semenáčky tak desetkrát menší. Zatímco ony mně porostou do krásy, o mně se to už říci nedá.

Ve vyprávění a i obrázcích jsme se podívali na dvě přírodní lokality, z nichž jedna byla v Brazílii, druhá v Argentině. Bylo to naleziště STU 911 a k tomuto nalezišti také patří mnou vlastněné semenáčky HU 1564. Z vyprávění a i obrázků jsme se dověděli, že brazilská lokalita typu, kde byl Standa, již z největší pravděpodobností zanikla. Byla zde vytvořena jakási chráněná oblast, která zarůstá hustou trávou a keři, a tak ubírá prostor těmto nádherným kaktusům, které pro svůj zdárný růst potřebují i holiny a spásání trávy. Na některých lokalitách se tohoto úkolu zhostí i jistý druh mravenců. Doprovodnou rostlinou bylo Gymnocalycium uruguayense. Na různých místech vypadala tato gymnokalycia odlišně. Měla i různě tmavou epidermis a různě zvlněná žebra.

Poslední přednášku nám zaslal dlouholetý host našich setkání pan Norbert Gerloff. Vždy když u nás na setkání Notosekce pobýval, přednášel a promítal obrázky z nalezišť i ze sbírek. Bývala to vždy nádherná podívaná, protože domovinu tohoto druhu kaktusů navštívil několikrát. Bohužel, jeho zdravotní stav mu již nedovolí cestovat nejenom do těchto vzdálených končin, ale ani k nám do ČR, byť je to o poznání blíže.

Jeho přednášku nám předvedl a slovy doprovodil Standa. Byla zaměřena na okruh rostlin kolem N. werdermanianus a byla opět skvěle připravená a i odprezentována. Za toto patří dík nejenom Norbetru Gerloffovi, ale i přednášejícímu Standovi. Několik informací pana Gerloffa k tomuto okruhu:

• zatímco na Cerro Portón (stanoviště N. werdermanninaus) jsou rostliny uniformní, na dalších stanovištích jsou rostliny okruhu velmi proměnlivé
• neexistují obrázky N. vanvlietii ani var. gracilis z přírody
• u N. vanvlietii var. gracilis není známé stanoviště
• na všech kopcích v oblasti výskytu je možné nalézt kaktusy tohoto okruhu, rostou na hranách kopců obvykle pod křovím

Po skončení dopoledního programu se účastníci vypravili naplnit svoje žaludky do místních restaurací. My, kteří jsme dorazili ráno, vyšli jsme se podívat do sbírky Jiřího Grunda. Pěkně upravená zahrádka se skalkou s netřesky a kaktusy nás přivítala. Následoval krytý venkovní parapet s netřesky v miskách. No a hlavní, před nedávnem postavený nový polykarbonátovník a v něm plejáda překrásných kaktusů, zejména gymnokalycií z okruhu spegazzinii a armatum. Další krásné kaktusy z rodu Wigginsia atd. Opravdu rostliny pěkně a zdravě pěstované, a tak se bylo na co dívat.

Poté i my jsme se ubrali k obědu a kolem půl druhé jsme se vybrali na okružní jízdu po sbírkách kaktusů.

Nemá zde smysl vyjmenovávat všechny navštívené, ale sluší se říci, že každá sbírka, kterou jsme navštívili, stála zato a mnozí z nás si udělali radost a do své sbírky si zakoupili rostliny, které ještě nemají, nebo už neměli.

Tak v přátelském duchu jsme se dobrali podvečera. Někteří z účastníků se vrátili zpět do České Třebové, kde měli ještě zajištěny noclehy a asi čtyři z nás se vypravili ještě týž den ke svým domovům.

V neděli se zbylí účastníci rozloučili s naším německým hostem a postupně se vypravili také do svých domovů.

Tak skončilo setkání přátel notokaktusů a budeme se těšit na setkání příští v roce 2018. Věřme, že se sejdeme opět všichni a snad nás na setkání ještě přibude o nové kolegy či kolegyně.